Fotbalový den

Během této sluneční i když stále chladné neděle jsem se vypravil s mým spolubydlícím Andreasem a dvěma holkama z práce (Lena a Diana) na fotbal. Místní 1.FC Nürnberg (v základní sestavě s třemi Čechy) hostil Hansu Rostock. Žádný šlágr to nebyl, protože Norimberk je třetí od konce a Hanse je na tom o jednu příčku lépe. I přesto se sešla docela slušná návštěva - 37.000 diváků. Stadion nese vznosný název "Easy Credit" a je trochu mimo město. Němci jsou ale velmi organizačně zdatní, tak v době zapasu je v chodu speciální vlaková linka, která dobu cesty značně zkracuje.
Na cestě od vlaku jsem se v praxi přesvědčil jak funguje zákon o zálohování veškerých lahví. Po celé cestě od vlaku až na stadion postávala řada podivných lidí, které s díky prázdné (hlavně pivní) láhve přijímali. Po celém davu vesměs opilých fanoušků tak nezůstalo ani památky.

Teď ještě k samotného zápasu - 1.FCN zase nepřesvědčil a doma remizoval 1:1. Rostočtí fanoušci ten bod oslavili roztahnutím trasparentu s nápisem Ostdeutschland.

Tady by teď mělo následovat spoustu fotek z fotbalu. Bohužel byla zima a já byl trochu liný, tak jsou tu jenom dvě.

Impozantní nástup s vlajkami


Kdo pozná který z nich je Jan Koller.....


Večer jsem pokračovali do centra na kebap a strašně drahý pivo. Odtud jsme pak přesedlali na levnější u nás doma :-) Pivo je tady ale snad horší než Budvar, takový bolehlav jsem ráno už dlouho nezažil.
Taky jsem zakusil hraní Activit v němčině... Docela to šlo, protože většina slov byly tradiční německé složeniny a tak jsem mohl vysvětlit každé slovu zvlášť, i když jsem neměl ani páru co to dohromady znamená :-) Nakonec jsem sice prohráli ale jenom o fous...

Regensburg

Minulý víkend jsme se ještě v neděli vypravili do Regensburgu. Je to vcelku nedaleko asi 100 km. Odtud se pak Lucka vydala na Prahu a já zpět do Norimberku.

Oproti Norimberku se Regensburg liší především řekou, která jím protéká. Řeka zde už netvoří páteř města, ale spíš odděluje centrum od toho zbytku na druhé straně.


První co v padne návštěvníkovi do očí je Regensburská katedrála (St. Peter Dom). Ale co jiného by turistu mělo upoutat v dlouholetém působišti nynějšího papeže.


Dálší pamětihodností je most (svého času jediný opevněný na Dunaji), který ovšem není vůbec hezký ....


.... a ještě se po něm prohánějí autobusy MHD a taxíky.


Centrum nebylo za války tolik poškozené a proto se dochovala zajímavá spleť úzkých uliček.


Opět něco z centra.


Coffee break a plánování další taktiky při dobývání města...


Kostel St. Emmerald, který je součástí zámku rodu Thurn-Taxis. Tento rod obývá největší zámek na světě (alespoň podle průvodce) a aby jim nespadl na hlavu musí být také velmi ekonomicky aktivní. Hlavně jde o reality, ale i vstupenka do zámku nebyla zadarmo :-( ....


Stará radnice bývala také zasedacím místem sněmu svaté říše římské a to po více než 200 let.


A nakonec ukázka efektivně využitých pozůstatků římského osídlení. Tmavé kamení bývalo součást římské pevnosti, která se v 2. století našho letepočtu, rozkládala.

Jen pro Káju

Norimberk - co je zde vlastně všechno k vidění

Tak zase se konečně dostávám k dalšímu záznamu.

Tento víkend tu za mnou byla Lucie a v sobotu jsme se pustili do zevrubnější prohlídky Norimberku (tzn. nechodili jsme jen po ulicích, ale byli jsme i někde uvnitř).
Nejprve jsem se vypravili do Dokumentationszetrum (krátce Doku-Zentrum), které mapuje rozmach nacismu v Německu. Muzeum je opravdu skvělé a vcelku přijatelně dlouhé. Příznačně se nachází v areálu Reichsparteitagsgelände, který sloužil k pravidelným hromadným sjezdům strany NSDAP. Odpověď na otázku proč si NSDAP v 20. letech ke svým sjezdům vybrala právě Norimberk je jasná - jednak tu měla silnou podporu a jednak policejní šéf této oblasti byl této straně nakloněn a tak nehrozilo nebezpeční rozehnání této události policií.

Doku-Zentrum je v jedné z menších budov, kterou doslova protíná nová ocelová konstrukce.


Zde Lucie uvnitř této konstrukce.

Jelikož se později od 30.let jednalo o už masovou a megalomanskou událost, odpovídali tomu i investice do tohoto areálu. Mimo jiné tu měl stát i tento stadion pro 400.00 lidí....


Zatímco sjezdový stadion dokončen nebyl, kongresová hala ano. Pro porovnaní, ta budova vpravo dole je Doku-Zentrum.
Ještě jeden pohled zevnitř.


Centrum Norimberka

Nad celým Norimberkem ční hrad.
Hrad je podle mě zajímavý tím, že si ponechal svoji syrovost a nikdo se ho nepokoušel "pozámštit", prostě stále vypadá jako obranný objekt. Je to něco jiného než Pražský hrad, kteréý je dnes už spíše zámkem.

Norimberk byl rodištěm a zároveň tvořištěm pro Albrechte Dürera. Na obrázku před ním pózuje Lucka. Uvnitř je muzeum, které mapuje malířův život.
My jsme v muzeu strávili pouze 40 min., protože zcela nepředpokládaně zavírali už v 17 hod. :-) Za tu dobu jsme ale stihli dostat takovéto pěkná sluchátka shlédnout film o autorově díle.



Norimberk byl za druhé světové války dosti ošklivě poškozen (bašta nacismu + průmyslové centrum = není se co divit). Ale Němci si centrum hbitě opravili a ty domy co se opravit nedali zastavěli obyčejnými stavbami alá 50. léta. Takže pěkné fotky starých domů udělat jdou, ale jen z některých úhlů. Nové stavby jsou toitž nepravidelně rozházené mezi těmi starými.


Další specifikum Norimberku je řeka Pegnitz. Není moc široká a při průtoku Norimberkem tvoří řadu ostrovů a zátok. Tyto ostrovy jsou důmyslně propojené mosty a můstky.

Party Time

Tento víkend jsem se konečně vypravil někam za kulturou.

Nejdříve jsem byl ve čtvrtek na večeři a potom na pivu s dalšími praktikanty ze Stabila. Zajímavé na tom bylo, že jsme tam byli jenom dva kluci a zároveň jediní dva, kteří jsem pracovali v Schwan Cosmetics. Všechny holky byly ze Stabila, tedy z divize psacích potřeb. Asi tomu kluci rozumé lépe :-) Na fotce jsou zleva Theresa, Claire a Lena. Claire je z Francie a na Francouzku neohroženě bojuje s němčinou.


Teď o víkendu mě spolubydlící vytáhl na jeden koncert. Hráli dvě kapely a vše se neslo v duchu filmu Pomáda.... tzn. kromě dobové hudby i spousta lidí v kožených bundách s vlasy ulízanými dozadu.

Úplně vpravo je Andreas, můj spolubydlící. Je tady taky na stáži a ostatní jsou jeho kamarádi, kteří se za ním přijeli tenhle víkend podívat.

Schwan Stabilo

Přidám jenom pár fotek, abyste věděli jak to vypadá v práci. Schwan Stabilo není přímo v Norimberku, ale asi 10 km ven z města. Spojení je přepychový, jezdí tam často motoráček, který spíš ale než náš motorák připomíná Pendolino.

Schwan Stabilo by night


Schwan Stabilo by day


Krásný pohled na odjíždějící vlak přes napůl zamrzlý rybníček a "Park Horsta Schwanhäusera". To byl předchozí ředitel firmy. Jinak Schwan Stabilo je stále ještě stoprocentně vlastněná rodinou Schwanhäuserů a současný ředitel je také Schwanhäuser.


Nejdůležitější místo podniku - kantýna. V létě jsou prý stoly venku, hezky vedle rybníčku. Škoda, že jsem tu v zimě.


A na závěr fotka mé kanceláře ... na monitoru je firemní spořič... nic jinýho si tam ani nemůžu dát :-)

Christkindlesmarkt

Ještě pár fotek z prosince, kdy se v Norimberku koná tradiční Christkindlesmarkt. Ten se honosí tím, že je to jeden z nejstarších vánočních trhů v Německu. Prý už od roku 1628.

Na trh se přijely podívat Luciáš s mají mámou. Když ale teď koukám na ty fotky, tak Lucka na žádný není protože je všechny fotila. Tak si ji tam aspoň všude představujte :-)

I když je to k trhu ještě docela kus, dav začíná houstnout. Inu byla sobota a kromě Němců se přijelo podívat spousta Čechů a také asijských turistů. Norimberský vánoční trh je zkrátka hit.
V pozadí je vidět Lorenzkirche.

Weisser Turm už sice neslouží jako brána do města, zato v sobě ale ukrývá vstup do metra.... opravdu zajímavé řešení.


Tady už to přituhuje.... projít celý trh stálo někdy docela dost nervů.


Bez Glühwein by to nešlo.

Vánoční trh se koná na Hauptmarkt, kde stojí i Pfarrkirche Unsere Liebe Frau (Frauenkirche). Ten (alespoň podle mého průvodce) nechal postavit Karel IV. pro přechovávání korunovačních klenotů, neboť se obával jejich krádeže v Praze.